PROBLÉMY PLYNOUCÍ Z KONZUMACE PRŮMYSLOVĚ ZPRACOVANÉHO MLÉKA

POJMY: alergie na bílkoviny kravského mléka, intolerance kravského mléka, intolerance mléčného cukru laktózy

Mléko je první potravou, na níž je novorozenec a kojenec zcela závislý. Je nesmírně důležitou a současně velmi podceňovanou živinou.
V posledních asi 10 letech pozorují dětští lékaři výrazný nárůst alergie na kravskou mléčnou bílkovinu (dále BKM). Alergické dítě nemůže požít ani stopové množství BKM. Je-li kojeno, musí matka držet dietu s vyloučením všech výrobků obsahujících kravskou mléčnou bílkovinu, neboť bílkoviny kravského mléka prostupují do mléka mateřského. Není-li dítě kojeno – musí být náhradní mléčná bílkovina hypoalergenní nebo štěpená až na aminokyseliny.

V posledních letech stoupá i výskyt intolerance mléka (vědecky non IgE alergie na mléko). Od alergie se liší tím, že dítě či dospělý snese určité množství mléčné bílkoviny, ale větší množství již vyvolává zdravotní problémy.

ZDRAVOTNÍ POTÍŽE PŘI INTOLERANCI MLÉKA:
U dětí: bolesti bříška, průjmy, zahlenění, rýmy, záněty dutin, záněty středního ucha a záněty dýchacích cest, včetně zánětů průdušek. Děti jsou zvýšeně nemocné. Často se vyskytuje drobnoložiskový atopický ekzém a svědění pokožky.

U dospělých: zažívací potíže, průjmy, v menší míře zahlenění, rýma a další nemoci dýchacích cest. Časté je také akné, které typicky nastupuje v pozdějším věku (nad 15 let věku) a na rozdíl od klasického akné je řešitelné dietou. Objevuje se i drobnoložiskový ekzém.

Mléčná bílkovina, není-li tolerována, poškozuje střevní výstelku, střevo se stává zvýšeně propustným, vznikají v něm „póry či díry“, které do těla propouštějí i látky, které v lidském organismu nemají co dělat. Tyto látky pak způsobují další zdravotní problémy. Mohou vést k tvorbě autoprotilátek a chorobám z nich plynoucích. Mohou být příčinou onemocnění kloubů, svalů, únavy apod. Poškozené tenké střevo špatně vstřebává živiny – vitaminy (včetně vitaminu D), minerály – zvláště železo, vápník a další. Trávicí trakt produkuje méně trávicích enzymů, například laktázy (štěpí disacharid laktózu), diaminooxidasy (štěpí histamin) Poškozená a propustná střevní sliznice je také předpokladem vzniku mnohočetné potravinové alergie a těžkých, celotělových atopických ekzémů.

Intolerance laktózy

Intolerance laktózy je dle mých zjištění mnohem méně častá než intolerance kravské mléčné bílkoviny, desetkrát? dvacetkrát?
Je dána geneticky. Genetické vyšetření dokáže určit primární a sekundární laktózovou intoleranci, respektive dispozici k ní.
Primární laktózová intolerance znemožňuje metabolismus disacharidu laktózy. Laktóza se dostává nerozštěpená do tlustého střeva, je zdrojem nadýmání, upouštění plynů, působí osmoticky, a výsledkem je mohutné vyprázdnění střeva ve formě hutné, velmi zapáchající stolice.

Význam zdravého střeva pro člověka
Střevo je základní imunitní orgán. Není-li v pořádku – vlivem alergie, intolerance, toxinů, užívání antibiotik, stresu, potravinových aditiv, tzv. éček – není v pořádku ani člověk sám.
V případě poškození střevní výstelky je nutné držet dietu, která vede k regeneraci funkce sliznice a jejímu normálnímu fungování.

DIETNÍ OPATŘENÍ:
Alergie na mléko: vyloučení bílkoviny kravského mléka z jídelníčku po dobu trvání alergie. U dětí mizí alergie na kravské mléko většinou do 6 let věku, pokud není rozvinuta alergie na kasein (složka mléka). Alergie na kasein podmiňuje obvykle celoživotní alergii na mléko.

Alergii na mléko velmi často střídá intolerance mléka (už po prvním roku věku dítěte) Laboratoř zachycuje velmi vysoké blokující protilátky IgG4 (které symbolizují postupnou toleranci mléka jako alergenu), ale současně se tvoří i protilátky typu IgA a IgG – které ukazují na intoleranci kravské mléčné bílkoviny.
Podmínkou úzdravy střeva u intolerance je asi tříměsíční dieta bez kravské mléčné bílkoviny spolu s náhradou vápníku z jiných zdrojů. K úlevě od příznaků dochází již po dvou až třech týdnech diety.

Po třech měsících se znova snažíme zařadit mléčné produkty do jídelníčku. Začínáme tvrdými sýry, které toleruje úplně každý. Následují fermentované – zpracované (či zakysané) mléčné výrobky – jogurty, kefíry, další sýry. Výrazný problém však bývá při zpětném zařazování surového mléka – ve formě mléka z láhve, kakaa, smetanových omáček.

Vyskytnou-li se problémy s tolerancí fermentovaných mléčných výrobků, musí lékař doplnit genetické vyšetření na laktózovou intoleranci. Zjistí-li primární nebo sekundární laktózovou intoleranci, je nutná dieta s úplným (u primární laktózové intolerance) nebo částečným (u sekundární laktózové intolerance) vyloučením mléčného cukru laktózy.

Poznámky na závěr:
S ohledem na vysoký a stále narůstající výskyt alergie a intolerance na kravskou mléčnou bílkovinu lze předpokládat, že nejsou dodržovány základní hygienické standardy při získávání i zpracování kravského mléka. Nechci šířit poplašné zprávy, proto nemohu být konkrétnější. Je nutné si uvědomit, že pasterizace zlikviduje celé mikroorganismy přítomné v mléku, nikoliv však toxiny, které produkují. Je velmi pravděpodobné, že v průmyslově zpracovaném mléku se nacházejí i další – zdraví škodlivé látky.

_________________________________________________________________
Proto doporučuji: FARMÁŘSKÁ MLÉKA A VÝROBKY Z NICH V GRAVIDITĚ, PŘI KOJENÍ, U DĚTÍ MLADŠÍCH ŠESTI LET. Dále pak u všech, kdo mají problémy s průmyslově zpracovaným mlékem. 

Farmářské prodejny odebírají pasterizované mléko od farmářů, kteří /snad/ dodržují stanovené hygienické postupy. Trvanlivost mléka je asi 6 dnů. Existují také banky mléka – v Českých Budějovicích v prostoru před BILLOU na Mariánském náměstí. Toto mléko je nutné doma zahřát na teplotu kolem 70 stupňů (i více), čímž se zlikvidují přítomné mikroorganismy. Farmářské prodejny se nalézají například v ulici U Černé věže a v Kanovnické ulici.